Živost tropokolagenu

A jak je to vlastně s pojmem "živý" kolagen. Není to trochu přehnané?

Stává se, že si někteří lidé představují částici rybího kolagenu jako něco podobné spermii, která se samovolně pohybuje přes ochranné vrstvy pokožky, aby ve finále oplodnila fibroblast k rození nových kolageníků... Takováto představa samozřejmě vzbouzí posměch či pobouření u každého, kdo svými vědomostmi alespoň zavadil o biochemii, anatomii či kosmetologii. Věci se přitom mají úplně jinak.

Všichni víme, že než odumře uříznutý strom, jeho listy i semena ještě nakrátko žijí ze zásob mízy, která jim z kmene proudila před jeho odříznutím pilou dřevorubce. Když zemře člověk, jeho vlasy, nehty i částečky kůže žijí (a rostou!) ještě několik dní.

Základem pro rozvoj života na planetě Zemi jsou bílkoviny. Bílkovina zcela odumírá v momentě, kdy se rozpadá její polypeptidový řetězec. Naproti tomu jednoduché primitivní bílkovinné organismy se dokáží probudit k vitalitě i po dlouhodobé hybernaci. Štěnice i po dvou letech a některé bakterie až po dvou staletích! Proč? Protože jejich bílkoviny nepodlehly celkové degradaci a opět je oživují.

Pojem "živý kolagen"se může zdát nadměrně užívaným pojmem, ale pouze z úst neproškoleného prezentéra tématu.

Opravdu máme v rukou živý kolagen. Živý proto, že i přes uzavření v chladivé skleněné nádobě si v podobě zvodnatělého gelu zachovává stále stejnou spirální stavbu, kterou získal při metabolických procesech v mateřském organismu.

Vskutku jen málo lidí si uvědomuje jádro fenoménu tohoto biochemického vynálezu. Spočívá v tom, že ryby sice před dvěma lety skončily na talíři, ale bílkoviny extrahované z jejich kůží se nadále nacházejí v identické formě, v jaké byly toho rána, kdy uvízly v sítích rybářů.

Tajemství spočívá v bleskovém stažení rybích kůží a jejich zamražení ještě před tím, než se stihnou částice kolagenu rozpadnout. Následují neobvykle jemné mechanické procesy zpracování, pomalé chemické procesy a jemná vícestupňová filtrace. Poté navazuje to, co ještě nedokáží v žádné jiné laboratoři na světě, kromě té naší. Je to proces vytvoření vodného roztoku z čistého, křehkého a bezbranného kolagenu, aniž by při něm došlo k poškození jeho spirálové struktury. Pak se už nechá jen rozlít do skleněných lahviček.

Čím se liší od mnoha desítek tun hovězího kolagenu každoročně produkovaného v nejrůznějších světových výrobnách?

Rozdílů je mnoho, ale nejdůležitějším je právě to, že rybí kolagen zůstává živý. Obsahuje menší částice, tedy o daleko menších rozměrech, rozpadá se ihned po nanesení na svrchní vrstvu pokožky a proniká hlouběji než hovězí bílkovina. Ve chvíli prvního kontaktu s lidským organismem není jen statickým klubkem mrtvých bílkovin, ale vzorně poskládanou trojtou spirálou. Teprve na zrohovatělé kožní vrstvě a vlivem tělesné teploty je roztínán na části peptidových řetězců. To však je už další nebývale fascinující historie...

CO JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ Z TOHO, CO BYCHOM MĚLI VĚDĚT O KOLAGENU ...

Kolagen je nejdůležitější bílkovinou nejen pro člověka, ale i pro všechny ostatní obratlovce. Představuje více než 30 % bílkovin obsažených v organismu člověka. Hlavně z něj je totiž vytvořena nejdůležitější tělesná tkáň, tkáň pojivová.
Každý z nás zajisté ví, jak důležitá je pro lidské tělo např. krev. Málokdo si však uvědomuje, že lidské tělo doslava plave v řece tvořené kolagenem. Je to např. buněčná tekutina, v níž jsou uloženy všechny tělesné tkáně. Základní stavební jednotkou kostí, zubů a vlasů je rovněž kolagen.

Jaký je největší lidský orgán? Na tuto problematickou otázku často následuje mylná odpověď. A přitom jde o naši pokožku. Lidská kůže nás nejen ochraňuje a zkrášluje, ale slouží také pro dýchání, vylučování toxinů a očistu těla. A kolagen? Ten tvoří až 70 % ze všech kožních bílkovin.

Kolagen nám však nebyl dán jednou a provždy. V organismu dochází k jeho stálé výměně. Odumírá a zároveň je znovu vytvářen a opravován pomocí malých kolagenových "továren a opraven" - chondrocytů, keratinocytů a fibroblastů. A jak to funguje? Tak například v zubech, oku či v pokožce dochází k procesům biosyntézy, které vedou k propojení alespoň 19 aminokyselin do cyklických sekvencí prokolagenu. Tyto sekvence peptidových retězců pak utváří řetězce polypeptidové, obsahující až 1000 aminokyselin. V takovéto podobě pak opouštějí "továrnu" (např. fibroblastovou buňku) a už v mimobuněčném prostoru se propojují do spirály, nejčastěji do levotočivé šroubovice.

Tohle je základní složka vědění o biochemii bilkovin. Často pak můžete slyšet skeptické a pochybovačné názory na to, jak může kolagen rozetřený na povrchu pokožky vniknout do buněk uvnitř kůže. Především pak k buňkám přirozeně kolagen produkujícím, tedy k fibroblastům a keratinocytům.

Je to samozřejmě nedorozumění.. Samozřejmě nikdo nechce, aby se rybí bílkovina složená z velkých částic po nanesení na pokožku protlačila až k buňkám, které kolagen u člověka přírodní cestou produkují. To jsme také nikdy netvrdili.

Zaprvé je to opravdu nemožné a zadruhé, proč bychom o to měli usilovat?

Mechanismus "transepidermálnosti" Přírodního kolagenu spočívá úplně v něčem jiném. Při pronikání pěti vrstvami lidské pokožky se spirála rybího kolagenu rozpadá (např. vlivem vysoké teploty lidského těla) na jednotlivé aminokyseliny. Ty jsou stejné, jaké potřebuje pro tvorbu kolagenu také lidký organismus (např. hydroxilyzin, glycin, prolin nebo hydroxiprolin).

Především ta poslední si zaslouží pozornost, protože poměrně snadno můžeme měřit jeho množství v krychlovém milimetru vědecky zkoumaného materiálu. Podobně je tomu v případě srovnávacích vzorků z mezibuněčné tkáně.

Mezibuněčná (výstelková) tkáň je gelovou síťkou bílkovin a cukrů plnící zpevňující funkci ve všech třech vrstvách pokožky: ve škáře, přechodné vrstvě pod pokožkou a svrchní vrstvou pokožky (epidermis). Tato mezibuněčná tkáň je tvořena převážně z vody, kolagenu, elastinu, glykoproteinu a uhlovodanů. Její skladba a vzhled by nejvíce připomínala Přírodní kolagen Body, pokud bychom z něj odpařili asi 2/3 vody...

Pokud usilujeme o zlepšení kondice kolagenu v naší pokožce, můžeme to zkusit pomocí správné výživy. Další možností je potírání pokožky krémy obsahujícími aktivní složky a vitamíny, ale pokud nanášíme Přírodní kolagen, pak jej dodáváme právě do mezibuněčné (výstelkové) tkáně!

Právě v ní se tvoří proteinová síťka, jejíž hustota rozhoduje o pružnosti, pevnosti a stupni vrásčitosti pokožky. Do mezibuněčné tkáně "továrny" na kolagen (fibroblasty, chondrocyty a keratinocyty) uvolňují polypeptidové řetězce aminokyselin. Teprve tam, za spolupůsobení aktivačních látek, jakou je kyselina askorbová (vitamín C) aminokyselinové sekvence se spiralizují do šroubovic. Víme také, že to dokáží dělat mnohem rychleji, pokud zásobujeme mezibuněčnou tkáň peptidovým deštěm z rozpadajících se spirál rybího kolagenu (při putování těsnými vrstvami pokožky).

A právě tak vypadá v jazykově zjednodušené podobě proces transepidermálnosti Přírodního kolagenu.
Dnes můžeme tento proces potvrdit pomocí přímých důkazů pěti různými způsoby: Pomocí tkáňové biopsie, porovnáním množství hydroxiprolinu ve tkáních před a po aplikaci bílkovinného hydrátu na pokožku. Výzkumem za pomoci radioizotopového kontrastu a sledování jeho následné pouti do hloubky lidského organismu. Pozorováním snížené aktivity lymfocytů T pod vlivem kolagenu v umělých laboratorních podmínkách. Metodou immunafluorescentního označení a konečně hustoměrem (densitometrem) naměřené hodnoty procentového podílu peptidů, které utvářejí tzv. řetězce alfa. O schopnosti pronikat pokožkou zde nikdo nepíše.
Ovšem nevíme přesně, proč stimulace tkáně pomocí aminokyselin z rybího kolagenového hydrátu aktivuje funkci fibroblastů a keratinocytů. Tyto otázky mohou být zodpovězeny pouze za pomoci výzkumů na nejvyšší úrovni. Je málo pravděpodobné, že se tato vědecká bádání podaří zrealizovat..

Každopádně časté snahy o zpochybnění hodnot přírodního kolagenu z vědeckých pozic bývají převážně "střelbou mimo terč."

Žádný z kritiků kolagenu totiž nevypovídá na základě opravdového vědeckého výzkumu, protože ve skutečnosti dodnes takový důkladný výzkum ještě neproběhl. Kolagenová bílkovina je stále slabě poznanou oblastí bioorganiky a velmi rychle učí pokoře všechny, kteří si dovolí tvrdit, že o ní hodně vědí. Dodnes například nebyly přesně popsány všechny druhy a poddruhy kolagenu.
Trojtá šroubovice kolagenu je svým vzhledem velmi podobná šroubovici DNA u člověka a zdá se, že je ještě záhadnější. DNA je však uzavřena uvnitř buněk, zatímco kolagenová šroubovice se vyskytuje mimo ně.
Můžete se tedy příště doslechnout následujících vět: "kolagen jakožto složitá bílkovina nemůže pronikat přes lidskou pokožku", "není možné, aby se kolagen dostal do nitra kožních buněk" apod. Opravdu logicky tomu tak je. Vězte ovšem, že takto formulované věty jsou od věci. Je to polemika na témata, o které se nikdo nepře. Neměly nic společného s tezemi o kolagenu.

Přírodní kolagen neproniká a ani nemusí pronikat přes pokožku. Zcela vystačí, když k podpoře vlastní produkce pro lidské tělo potřebného kolagenu dodá potřebné řetězce aminokyselin. Hydroxilyzin a hydroxiprolin zůstávají v pokožce jako následek rozpadu spirály rybí bílkoviny, když se prodírala přes těsnou strukturu epidermy. Ty pak také obohacují mezibuněčnou pojivovou tkáň ve svrchní i spodní vrstvě kůže.

Při tomto procesu se relativně málo mění v samotných buňkách. Snad jen mimo tvorbu peptidů, které jsou však následně z buněk vytěsňovány. Teprve v mezibuněčné tkáni vzniká ve fibroblastech prokolagen, který syntézuje do šroubovic. Do buněčných jader tedy kolagen vůbec vnikat nemusí.

Na pokožku aplikovaný rybí kolagen nesrůstá zázračným způsobem s našimi kolagenovými vlákny, neproniká přes pokožku ani nevsakuje do nitra fibroblastů, Nikdo to také netvrdil. Dokáže však obohatit mezibuněčnou tkáň ve všech vrstvách pokožky o cenné aminokyseliny, což vyvolává ještě současnou medicínou nepopsaný mechanismus posíléní aktivity fibroblastů, jinak řečeno extraprodukci vlastního tělesného kolagenu.

Kosmetologové a dermatologové, kteří zpochybňovali působení Přírodního kolagenu, se opírali o literaturu ze které se sami učili, tedy ve 100% napsanou již ve 20. století. Psalo se například o tom, že kolagen je nerozpustný ve vodě (do konce 60-tých let), což samozřejmě není pravda. Do konce 80-tých let vědci tvrdili, že spirálová struktura je možná pouze u živých organismů, což také není pravda. V 90-tých letech pak že je molekulárně příliš velký, než aby byl schopen proniknout epidermou (což také již není aktuální).

Pouhým imunologickým výzkumem lze dokázat, jak vznikají a následně migrují kolagenové částečky v mezibuněčné tkáni svrchní vrstvy pokožky. Tam se za pomoci enzymů spojují v početné aminokyselinové spirální peptidové šroubovice tvořené v keratinocytech. Tohle všechno se odehrává ještě ve svrchní vrstvě pokožky, která je podle názoru moderní kosmetologie příliš hustá na to, aby se přes ni přemísťovaly poměrně velké částice bílkovin.

Jedna z významných polských firem ještě nedávno rozšiřovala výsledky výzkumů agentury SCCNFP pracující pod EU. Vyniklo z nich, že sloučeniny o částicové hmotnosti vyšší než 1000 váznou v ochranné vrstvě pokožky (epidermis). Biotechnologický rozvoj však tyto teze zesměšnil rychlostí, jaká se sluší na epochu informačních technologií. Kolagen tvořený v keratinocytech (tedy ve svrchní vrstvě pokožky) se dokáže přemísťovat zcela svobodně mezibuněčnou tkání. Stejně tak se děje v mezibuněčné tkáni ve spodních vrstvách kůže.

Kolagenový hydrát z rybích kůží (Přírodní kolagen) v podobě propojených spirál o průměru 1,4 nm se samozřejmě do mezibuněčné tkáně dostane. Jeho průchod epidermou a pronikání do hlubších vrstev kůže je již dnes nesporný. Není k tomu potřeba dalších klinických výzkumů. Tezím o absolutní nepropustnosti svrchní vrstvy pokožky pro peptidové hydráty se můžeme dnes vysmát i při studentských laboratorních cvičeních s elektronovým.

Ještě dodnes jsou však mnohým lékařům a kosmetologům tyto nové poznatky o existenci mezibuněčné tkáně zcela cizí, stejně jako vnímání skutečnosti, že je přítomna ve všech vrstvách pokožky. Častěji se s ní v literatuře setkáváme pod působivým názvem extracellular matrix; zkráceně ECM.

Podobně je tomu s otázkou akceptace a porozumění empirickým výsledkům takových objevů jako: zachování šroubovicové struktury kolagenu, který byl přenesen ze svého přirozeného prostředí - tedy z organismu živého obratlovce či ryby - u nichž vzniká při metabolických procesech. Stejně je tomu s otázkou, do jaké míry a proč vůbec mluvíme o živé - biologicky aktivní bílkovině.

Je to velká škoda, protože nevědomost a neporozumění pak ve výsledku podporují tzv. "peklíčko", ve kterém se vždy najde kotel s nekvalitními výrobky, do něhož následně bývá vtahováno i to kvalitní a dobré.

O KOLAGENU - UŽ ASI VŠECHNO ...

Nejdříve je potřeba vodík, uhlík a dusík ...Vzniká tzv. aminová skupina, do ní se připojuje karboxylová...tedy uhlík, kyslík a vodík a i jeden kyslík...

Společné seskupení R (Glycin, Valin, Alanin, Cystein)

... a tak se rodí jednoduchá aminokyselina - glycin. Je to pěšák armády - na příkladě, který bude následovat.

Pokud bychom "dolní levé H, pod N" nahradili CH3, pak vznikne alanin, a např. - CH2 - SH, pak získáme cystein. O něco delší vzorce, nám rozšířením skupiny NH2 a COOH (aminové a karboxylové) utvoří stále složitější aminokyseliny např. lyzin, valin, hydroxilyzin, prolin, hydroxiprolin. Aminokyseliny se dokáží spojit, právě díky připojení aminové skupiny (NH2) k jedné z aminokyselin do karboxylové skupiny (COOH) zcela jiné aminokyseliny.

Dvě aminokyseliny tvoří dipeptid. Tři aminokyseliny tvoří tripeptid.... Deset aminokyselin tvoří oligopeptid (jako četa ve armádě). Sto a více aminokyselin tvoří polypeptid (jako celý útvar). Polypeptidy, které se skládají ze sta a více aminokyselin již považujeme za proteiny (bílkoviny). Je to již jednořadý kolagen. Slovo kolagen se začalo užívat v biochemii, protže do bílkovin o tomto složení lze započítat minimálně 19 druhů aminokyselin, z nichž 12 je endogenních (vytvářených výhradně organismy obratlovců, ryb a plazů).

Takže používání názvu kolagen např. pro rostlinné proteiny je samozřejmě marketingový nesmysl, který vyplynul ze závisti kosmetických koncernů samotného magického slůvka kolagen. Žádný jiný kolagen, než ten vytvořený v organismu zvířete nebo člověka - neexistuje.

Ze všech druhů aminokyselin jich je v organismu homo sapiens zastoupeno 25.

Spojování aminokyselin do stále větších peptidů, až k síle útvaru nebo dokonce batalionu (tedy polypeptidu), se stále odehrávají ještě v kasárnách (v buňce, která je tvoří např. ve fibroblastové). Poté je však batalion (asi 1000 aminokyselin v jednom řetězci) vypuštěn z kasáren (z fibroblastu) na polygon (mezibuněčná tkáň). Tam se už bataliony nazývané šroubovicemi spojují v pluk (superšroubovici) a celá formace už čítá i 3000 aminokyselin.

To však ještě není konec. Pluky (superšroubovice) tvoří brigády (fibrily) a z brigád vznikají - divize (vlákna). Divize tvoří armádu.

Armáda je už velkou formací. Potřebuje artilerii, tábor a zásobitelskou síť. Proto kolagenová vlákna obrůstají jinými bílkovinami, s pevnými vazbami a armáda se stává sepjatou a málo pohyblivou. Od stádia rozvoje na úrovni fibril se již kolagen nedá hydratovat (není rozpustný).

Tenhle malý avšak zásadní rozdíl mezi superšroubovicí a fibrilem je pak zdrojem dalších častých nedorozumění kolem přírodního kolagenu. Pouze někteří jednotlivci, kteří mají částečné povědomí o biotechnologii, kteří slyšeli nebo přečetli, že vlákna, a dokonce jejich složky - fibrily, jsou nerozpustné, nerozumí tomu, že čistý kolagen se může vyskytovat ve formě hydrátu gelového charakteru. Dokonce ani toho, že narozdíl od hydrolyzátů kolagenu ze savců, jediných dosud v praxi známých extraktů, tenhle gel už není peptidová sekaná, rozsekaná za účelem rozředění, ale že mají tu čest s trójspirálovým, kolagenem třetího řádu.

Pro vyjasnění připomeneme:

Zároveň musíme upřesnit, co je to vlastně polský rybí kolagen, a čím je to, co nejčastěji v kosmetice a implantologii nazýváme "kolagen".

Přírodní kolagen je bílkovinou, která se vyskytuje v kůži sladkovodních ryb. V nedotčené podobě izolované od mateřského organismu bylo přeměněno extrakcí a hydratací do vodního roztoku, za zachovámí konformace třetího řádu s trojtou šroubovicí.

Vystupuje v podobě přírodního gelu, který má vysokou kosmetickou hodnotu. Rybí kolagen díky svojí spirální struktuře vykazuje biologickou aktivitu. Procházejíc do mezibuněčné tkáně pokožky má nesporný vliv na aktvitu keratinocytů a fibroblastů, a také celou řadu kosmetických a dermatologických účinků.
Kolagen v podobě hotového kosmetického výrobku by měl ve složení INCI obsahovat pouze vodu, bílkoviny, organickou kyselinu a stabilizátor. 4 - 5 složek. Ne více.

Tzv. "kolagen hovězí" je vláknem pátého řádu, nerozpustného kolagenu, vyříznuté z laloku mladého dobytka. Bílkovina s takto rozsáhlou částicovou stavbou nemá žádnou šanci projít bariérou zrohovatělé vrstvy pokožky jinak, než metodou invazíjní.

Pro takové účely se tento druh kolagenu skutečně používá. Implantáty z vláken hovězího kolagenu se zdaří úspěšně aplikovat u asi 92 % pacientů, ale degradují asi po 7 měsících.

Hovězích vláken v rozsekané podobě se také užívá k vytváření bílkovinných hydrolyzátů. Tento biologicky neaktivní emulgát je pouze rozsekanou kaší z fragmentů peptidových řetězců, slouží jako plnidlo k dietetickým suplementům. Také je používán jako složka kosmetických přípravků, kde vytváří na povrchu pokožky "film" zadržující vodu. Tzv. "kolagen" byl sice používán po dlouhá léta v kosmetologii, přesto představuje jen malý výsek z přírodní řady téměř tří tisíc aminokyselin. Veškerá porovnávání rybího kolagenu, třetího řádu, s hovězí "peptidovou mrtvolou" pátého řádu - nemají smysl.

Výše uvedenou informaci jsme měli definovat už dávno. To by nám dovolilo se vyhnout mnoha nedorozuměním, v nichž polemizující často nevěděli, o co se vlastně dohadují.

On-line prodej Obchodní spolupráce Smluvní partneři

Výhradní distribuce pro ČR a SK s 10% slevou

Nabízíme Vám obchodní spolupráci v distribuci výrobků s tropokolagenem. Vhodné pro kosmetické salony, studia, wellnes zařízení, prodejce kosmetiky, kliniky plastické chirurgie, e-shopy
Informace a přihláška obchodníka